Tryskové mlýny
Aeroplex AS
Aeroplex je tryskový mlýn, který bývá hojně využívaný ve farmaceutickém průmyslu. Hlavním důvodem proto je absence pohyblivých komponentů, které by mohli komplikovat jeho čištění. Tím pádem mlýn neobsahuje ani žádná ložiska, žádná hřídelová těsnění a nepoužívají se zde ani žádné oleje a lubrikanty, které by mohly být potencionálním zdrojem kontaminace mletého materiálu. Zároveň se tento mlýn dá velmi snadno a důkladně vyčistit, což je ve farmacii a u šaržovité výroby velmi důležité. Mlýn je vhodný jak pro CIP (Clean In Place) tak i SIP (Sterilization in place).
Mlýn je používán zejména pro materiály do tvrdosti zhruba 3 na Mohsově stupnici tvrdosti a na jemnost zhruba d97= 10 – 150 µm.
Do mlýna je přiváděn mlecí vzduch tangenciálně skrze Lavalovy trysky. To vytvoří v mlýně spirálový proud vzduchu, který může uvnitř mlýna vyvolat přetlak až 1 bar. Materiál je dávkován do mlýnu pomocí speciálního dávkovače, který dokáže daný přetlak překonat. Tento styl dávkování však spotřebovává velké množství stlačeného vzduchu (Až 30 % z celkové spotřeby vzduchu). Daný materiál je poté zachycen cirkulujícím proudem vzduchu a krouží v blízkosti vyústění Lavalových trysek. K samotnému mletí poté dochází při kolizi jednotlivých částic s rozdílnou rychlostí o sebe navzájem. Podrcený materiál je potom společně se vzduchem spirálově odváděn z mlýna. Pokud je částice stále příliš velká, začne na ní působit silná odstředivá síla, která částici vytrhne z proudu vzduchu zpět do mlecí oblasti. Speciální geometrie mlýna poté zajišťuje možnost jemnějšího mletí a ostrého horního řezu(top cut).
Množství materiálu v mlýnu významným způsobem ovlivňuje samotné mletí. Čím více materiálu, tím více je proudění brzděno a tím je menší odstředivá síla a o to více je hrubší výsledný produkt. Druhou možností, jak ovlivnit finální jemnost, je změna úhlu trysek, ale v tomto případě je potřeba vyměnit celý prstenec s tryskami.
Tryskové mlýny s fluidním ložem
Firma Hosokawa Alpine poprvé představila tryskové mlýny s fluidním ložem v roce 1981 a způsobila tak revoluční změnu v tryskovém mletí. Od té doby dodala firma Hosokawa Alpine více než 1000 těchto mlýnů po celém světě na všechny možné aplikace a její know-how je zásadním parametrem při hledání optimálního řešení každého jednotlivého zákazníka.
Při mletí tryskovými mlýny se využívá proudu vzduchu, který dosahuje velmi vysokých, nadzvukových rychlostí. V přírodě obecně nelze dosáhnout vyšší rychlosti pohybu vzduchu, než je rychlost zvuku. Avšak při využití Lavalových trysek, jejichž speciální geometrie připomíná přesýpací hodiny, je možné dosáhnout rychlostí nadzvukových. Obvykle se používá stlačený vzduch o teplotě 20 °C a tlaku 6 bar. Materiál je přiváděn do prostoru mlýna v jeho horní části. Trysky se nacházejí v jeho spodní části a tvar, počet otvorů, velikost a počet trysek se liší v závislosti na zpracovávaném materiálu a na požadavcích zákazníka. Proud vzduchu od všech trysek se stýká ve středu mlýna v jednom bodě (ohnisku). U některých materiálů s vysokou hustotou se používá ještě jedna tryska zespodu. U tryskových mlýnů je výkon určen tím, kolik materiálu se dostane do proudu vzduchu a kolik je ho schopno tím pádem interagovat mezi sebou. Avšak u jedné trysky je materiál unášen pouze vnější částí proudu vzduchu a není tak využit jeho celý průřez. Toto si uvědomili i inženýři u Hosokawa Alpine a vyvinuli trysky MegaJet. Tyto trysky mají hlavní proud vzduchu rozdělen na 4 malé proudy tak, aby celkový průřez zůstal zachován. Ty vlivem své blízkosti vytvářejí ve svém středu podtlak, který nasává materiál hlouběji do středu jednotlivých proudů a tím zvětšuje výkon stroje. Tento typ trysek MegaJet má Hosokawa Alpine patentované.
Obvyklé jemnosti u tryskových mlýnů se pohybují od d97 = 5 µm do 200 µm. Aby bylo možné zajistit ostrý řez jemnosti produktu, bývají všechny tryskové mlýny osazeny i třídícím kolem v horní části mlýnu. Cílová jemnost se dá upravovat pomocí množství a parametrů stlačeného vzduchu (tlak, teplota) a zejména pak rychlostí otáčení třídícího kola. K samotnému mletí materiálu dochází při vzájemných srážkách částic s rozdílnými rychlostmi a směry a u některých materiálů také již při kontaktu materiálu s proudem vzduchu. Pomletá částice je poté unášena hlavním proudem vzduchu ke třídícímu kolu. Zde je částice vystavena dvěma protichůdným silám. První síla je unášivá síla proudu vzduchu, která se snaží táhnout částici dostředivým směrem skrze třídící kolo. Proti ní působí odstředivá síla třídícího kola, která se snaží vrátit částici zpět do mlecí oblasti. Čím je částice menší, tím menší je odstředivá síla a částice má tak větší šanci projít třídícím kolem.
Jelikož k mletí dochází pouze proudem vzduchu a interakcí mezi jednotlivými částicemi, je u tohoto mlýnu minimální šance kontaminace mletého materiálu (tzv. autogenní mletí). Tímto typem mlýnu je možné mlít i tvrdé a abrazivní materiály. Při mletí částic se také uvolňuje velké množství tepla. Tryskové mlýny mají oproti mechanickým mlýnům (jako jsou úderové, nožové, kulové…) tu výhodu, že je zde intenzivní průchod vzduchu. Proto je tento mlýn vhodný i pro materiály citlivé na teplotu.
V současné době vyrábí firma Hosokawa Alpine několik typů tryskových mlýnu s fluidním ložem. Mlecí část je u všech mlýnů stejná a liší se pouze v uložení třídícího kola. Tyto typy jsou AFG, TFG, TDG.
AFG
AFG je typ tryskového mlýnu, který je osazen třídičem typu Turboplex ATP s horizontální osou třídícího kola. Tento mlýn je ze všech vyráběných typů nejuniverzálnější a díky mnohaletým zkušenostem našich techniků je možné tento mlýn dodat na široké spektrum aplikací v jakýchkoliv oblastech průmyslu. Velmi často u tohoto typu mlýna bývá použito více třídičových kol v jednom stroji. Toho se využívá zejména pro materiály, u kterých je požadavek na vysokou jemnost výstupní frakce při vysokých hodinových výkonech. Tento mlýn je možné vyrábět jak v nerezovém provedení, tak také běžně v černé oceli. Pro farmaceutické potřeby jsou certifikovány stroje do velikosti 630/1 AFG. U abrazivních materiálů je možné použít speciální úpravy proti opotřebení (korund, polyuretan). Mlýn se dá upravit i do verze odolné proti výbuchu dle směrnice ATEX nebo pro provoz s horkým plynem. Pokud se používá jiný plyn než vzduch nebo pokud je to vyžadováno, je možno vyrobit i variantu s cirkulací vzduchu. U tohoto mlýnu je možné používat tenzometrické váhy pro rychlý přehled plnosti mlýnu nebo pro určení dávkování a optimalizaci hodinového výkonu. Tento typ mlýna je možno instalovat na tenzometrické váhy pro rychlý přehled o úrovni náplně mletého materiálu v mlýně nebo pro nastavení dávkování a optimalizaci hodinového výkonu.
TFG
Mlýn TFG byl speciálně vyvinut na mletí tonerů. Při mletí tonerů je kladen velký důraz na distribuci velikosti částic. Jeho hlava s třídícím kolem je odvozena od typu TSP, který byl designován speciálně k vysoké přesnosti řezu. Třídící kolo je uloženo v hlavě stroje vertikálně. Hydraulika na vrcholu mlýnu slouží k odklopení víka až do úhlu 180°. Takovéto otevření výrazně usnadňuje a urychluje čištění při změně materiálů. Dno mlecí komory je ploché a proto na něm zůstává na konci procesu jen minimum zbytkového nepomletého materiálu. Stroj je možno vyrobit v nerezovém provedení, se speciálními úpravami proti opotřebení a i v provedení odolném proti výbuchu dle směrnice ATEX. Tento typ mlýna je možno instalovat na tenzometrické váhy pro rychlý přehled o úrovni náplně mletého materiálu v mlýně nebo pro nastavení dávkování a optimalizaci hodinového výkonu.
TDG
Poslední a zároveň nejmladší typ tryskového mlýnu je charakteristický tím, že třídící kolo má ložiskové uložení z obou stran. Třídící hlava u tohoto mlýnu vychází z principu třídiče TurboTwin. Jedná se sice o komplikovanější a náročnější řešení, ale na druhou stranu je u tohoto typu třídícího kola možno dosáhnout, ve srovnání s jednostranným uložením až dvojnásobných obvodových rychlostí a tím pádem i daleko vyšších jemností a výkonů. S třídícím kolem uloženým z obou stran je možné používat mlýny pouze s jedním třídícím kolem a přitom zachovat vysokou jemnost a vysoké výkony. Tento typ mlýna je možno instalovat na tenzometrické váhy pro rychlý přehled o úrovni náplně mletého material v mlýně nebo pro nastavení dávkování a optimalizaci hodinového výkonu.